Inflace v číslech: co se skutečně zdražilo za poslední rok?

Co říkají data ČSÚ?

Průměrná meziroční inflace v Česku v uplynulém roce dosáhla hodnot, které naposledy Češi zažili v 90. letech. Jenže průměrné číslo zakrývá velké rozdíly. Potraviny zdražily meziročně o více než patnáct procent, přičemž nejvyšší skoky zaznamenaly máslo, vejce a pečivo. Energie — elektřina a zemní plyn — se v domácnostech prodražily o desítky procent, ačkoli velká část domácností to téměř nepocítila díky zastropování cen ze strany státu. Oblečení a elektronika naopak zdražovaly pomaleji než inflační průměr. Klíčový poznatek: záleží, co nakupuješ. Rodina s malými dětmi, která kupuje hodně potravin a platí velký byt, pocítila reálnou inflaci výrazně výše, než ukazuje headline číslo.

Co s tím může udělat domácnost?

Inflace jako makroekonomický jev není nic, co by jedna domácnost zastavila. Ale je možné se adaptovat. Srovnávání cen mezi obchodními řetězci v oblastech základních potravin může ušetřit stovky korun měsíčně. Přechod na smlouvy s fixní cenou energie byl pro část domácností výhodný — pro jiné naopak nevýhodný, pokud podepsaly fixaci těsně před poklesem velkoobchodních cen. Hlavní poučení z dat: inflace nefunguje jako plošná daň. Zasahuje různé domácnosti různě, a proto je srovnávání vlastní situace s průměrem spíše zavádějící než užitečné. Sledování vlastního výdajového košíku — byť jen hrubým odhadem — dává mnohem přesnější obraz toho, jak se cenová hladina mění právě pro tebe.